Jipinův blog

Cestou z Hradištka do Pikovic (poblíž Prahy a Štěchovic-bývalého výcvikového cvičiště SS), byla během druhé světové války postavena Pražskou firmou stavba, jež se uvádí, jako střelnice. Vzhledem k okolnostem projektu vznáším pochyby o účelu této stavby. Jelikož je to pouze můj názor, budu se snažit uvést pár podle mě důležitých detailů:

1:Celková konstrukce stavby je příliš naddimenzovaná pro potřeby střelnice.Části jsou odlity z kvalitního železobetonu,zbytek je sestaven z břidlicových kamenů, jako by celá stavba měla odolávat nadměrné nosnosti či horku.

2:Okolí “střelnice” je téměř dokonale odvodněno, drenáže jsou za budovou i po obou stranách. Odtoky jsou svedeny do rokle, jako by se zadavatel projektu bál, aby se “trocha” vody nedostala někam jinam, než má. (Myšleno do podzemí-snad podzemní sklad, nebo továrna???)

3:Cca 50 metrů od budovy je 23 metrů hluboká skružová “studna”, kde bych očekával vodu, ale nyní je úplně suchá. Napadá mě, že by snad mohla sloužit jako přepad od drenáže, ale proč ta nesmyslná hloubka???

Snímky č.1,2-Přední pohled na celou stavbu

Snímek č.3-Kvalitní železobetonová vrstva

Snímky č.4,6,13-Pohledy z boků

Snímky č. 5,7,9-Železobetonové nosníky

Snímek č. 8.-Pohled do jednoho ze dvou odtoků zadní drenáže

Snímek č.10-Značka stavitele a datum

Snímek č.14,16-23 metrů hluboká “studna”

Snímek č.15-Rozměrový nákres budovy

Snímek č.12-Půdorys odvodnění celé stavby

Snímek č.11-Dle mého názoru, jak to mohlo být…

Člověku na tomto místě v hlavě vyvstává spousta otázek, k čemu mohla tato stavba sloužit, ale odpovědět na to nikdo stoprocentně nedokáže. Dle mého názoru ale určitě nejde o střelnici…

—————————————————————————-

1 comment

Je únor, roku 1968….

V Davli- malém městečku poblíž Prahy začíná natáčení Amerického velkofilmu “Most u Remagenu”. Tento film je založen na události z bojů konce druhé světové války. Nyní se ale nebude bojovat o most přes řeku Rýn, ale o Davelský most přes Vltavu.

Místy v okolí se pohybuje spousta filmařů a techniky Americké armády, tudíž by si nikdo nebyl schopen představit, že v nejbližší době se tu bude pohybovat úplně jiná armáda, která rozhodně nebude mít tak nevinný zájem, jakým bylo natáčení válečného filmu.

Natáčení probíhá do srpna, kdy do Československa vtrhla armáda Sovětského svazu. Konec filmu už producenti budou muset natočit někde jinde…

U obce Český Rudolec je velmi zajímavá, plně funkční, vodní pila z roku 1865. Pokud se budete pohybovat v okolí, tak je možno si domluvit v blízkém statku její prohlídku.

V sobotu se konala na parkovišti za Vrchlabskou Střelnicí hasičská akce, 40.výročí od natáčení filmu “Hoří, má panenko”.

K vidění tu bylo mnoho hasičských vozů, prováděly se ukázky vyproštění osob, hašení auta, a dalších úkonů. Po obědě byla “spanilá jízda” městem, které se zúčastnilo 24 hasičských vozů. Jako závěr ukázek jsme předvedli hasičskou fontánu na vybranou hudbu.

Myslím, že ten, kdo tam nebyl, přišel o dost zajímavých zážitků…

Již delší dobu jsem se chystal na průzkum jeskyně, která se nachází nad Bílou Třemešnou, kde se údajně měl schovávat i J.A.Komenský.

Po trochu komplikovaném vstupu se dá puklinami projít cca 25 metrů podzemí. Místy se překonává několikametrové stoupání, nebo klesání.Vše se ale dá projít bez zvláštního vybavení, pouze s baterkou. Chodbičky jsou široké od 40 cm a místy člověk musí “na všechny čtyři“.

Vstup i výstup z jeskyně je trochu obtížnější, takže si dost dobře nedovedu představit “učitele národů”, jak tuto jeskyni obývá,

ale kdo ví ???

Na Zvičině se nachází starobylá studna…

Je vystavěna z pískovce a čeká na průzkum. Ten proběhne nejspíš někdy v létě, během očekávaných veder, až bude vyschlá(jestli bude).

Teď jsem provedl akorát zjištění zda se v ní nenachází oxid uhličitý, a test zapálenou svíčkou proběhl nečekaně dobře.

Celkem je hluboká okolo 9-ti metrů a v současnosti je v ní tak půl metru vody.

Cestou z Hostinného do Dvora Králové, v Debrném je u silnice tento pomník. Nikdy dřív jsem si ho nevšiml, ale někdy před rokem tam někdo vymítil křoviny a i tento kousek se dostal na světlo. Pokaždé, když jsem jel okolo, tak jsem měl nutkání zastavit a omrknout ho. Dnes jsem to udělal a je fakt nádherně dopodrobna propracovaný, sice dost poničený, ale je to opravdový “svědek doby”.

Z poničené mramorové desky se dá zhruba přeložit:”Tento pomník je k poctě Utěšitele a Spasitele od Johana Nuslinka a jeho chotě Terezy. Roku 1888 zřízen.”

(Dieses Denkmal ist zur Ehre des gefreuzigten Heilandes von Johann Nuslinek und seine Ehegattin Theresia.Im Jahre 1888 errichtet worden.)

Více o něm nevím, tak pokud někdo jiný má informace, tak budu vděčný za jejich poskytnutí.

Před pár lety, jsme se během “potloukání” po Itálii, dostali na velice zajímavý místo…

Nachází se ve střední Itálii, poblíž městečka Langarone…

Jedná se o pozůstatky údolní přehrady, která byla vystavěna na konci padesátých let.

Pokud se nemýlím, tato přehrada byla dokončena v roce 1959. Po čtyřech letech provozu, se během noci sesunul jeden z kopců, tvořících údolí přehrady, a vytlačená voda způsobila zhruba stometrovou vlnu, která doslova spláchla městečko pod přehradou.

Tehdy, 9. 10. 1963 po 22. hodině, tato vlna vzala okolo 2000 lidských životů.

Přístup na korunu hráze nebyl možný, tak jsme se s Radimem vydali pod přehradu…

Suchou nohou se dá dostat zhruba 200 metrů od hráze, dál se člověk musí brodit jezírkem, místy možná i plavat. To jsme my odmítli absolvovat, protože byla zima.Teď toho ale lituji, protože stát pod 298 metrů vysokou přehradou, musí být nezapomenutelným zážitkem.

Rozhodně bych se na Vajont ještě někdy chtěl podívat, zkusit se dostat dál k přehradě. Přítomnost na místě, jež má tak katastrofickou historii, vám staví chlupy na těle.

Koho zajímá víc…www.vajont.net

Stádlecký most byl v roce 1959 vyhlášen národní technickou památkou.

Most původně nespojoval břehy Lužnice, ale Vltavy u obce Podolsko na silnici mezi Pískem a Táborem. Byl postaven v letech 1847-1848 českobudějovickým stavitelem Vojtěchem Lannou podle plánů ing. Schnircha a ing. Gassnera v empírovém slohu.

Základní nosnou konstrukcí mostu jsou čtyři řetězy uspořádané ve dvou dvojicích. Řetězy jsou uloženy na dvou kamenných pylonech – branách o půdorysu 4 x 9 metrů. Délka mostu od kotevních bloků je 157 metrů, šířka šest metrů. Železné části mostu váží přibližně 100 tun.

Most stával u Podolska 113 let až do roku 1960, kdy bylo v souvislosti s napouštěním Orlické přehrady rozhodnuto o jeho přemístění. Z navržených třinácti lokalit bylo nakonec vybrán Stádlec. Most byl rozebrán a opětovně složen z 2000 kamenných a 1100 ocelových částí na novém místě.

Článek zapůjčen z idnes.cz

No comments

“Do třetice všeho nejlepšího” jsme se v létě roku 2003 vydali na západ.

Ve složení:Jipin,Šiška a Fousáč, jsme naplánovali obtížnou trasu přes Německo, kousek Rakouska do Lichtenštejnského Vaduzu, a přes Švýcarsko a Německo nazpět.

Cesta probíhala celkem v pohodě, museli jsme se snažit vyhýbat větším městům, i když v případě Augsburgu se nám to moc nepovedlo:-)

Po hodinách bloudění jsme se v blízkém městečku Ziemethausen seznámili s bývalým Sudeťákem Pepi Červinkou, kterého po válce odsunuli od Šluknova.

Ten nás také pozval, abychom u něho přenocovali.Pozvání se vztahovalo i na večeři, po které jsme trochu popili i s jeho manželkou. Dali jsme” do placu” to jediný dobrý, co jsme měli-RUM Božkov:-)

Ráno, po opravdu bohaté snídani jsme pokračovali k Bodamskému jezeru(Bodensee) a odtud už to bylo do Vaduzu” co by šutrem dohodil a zbytek na fichtlu dojel…”

Cestou tam i nazpět jsme opět pobavili pár celníků, kteří se ptali, kam na těch strojích jedeme a nechápavě na nás koukali, když jsme jim říkali cíl naší cesty.

Celkem ujeto cca 1500 km

No comments